Péče o osiřelé hříbě
Krmení je základ
Ať chceme či nechceme, nejidaálnější potravou pro hříbě je mléko klisny. Proto by mělo veškeré naše snažení primárně směřovat k nalezení náhradní matky pro osiřelé hříbě. A nejde samozřejmě jen o mléko, ale i samotný kontakt hříběte s klisnou.
Cizí klisna hříbě přijmout může, ale taky nemusí. V praxi se používají různé metody, jak přimět klisnu, aby se ujala hříběte. Hříbě se může potřít mlékem nebo močí klisny. Rovněž se doporučuje, aby se hříbě napřed napilo mléka od klisny, která se fixuje, a teprve pak se klisna nechá, ať hříbě očichá.
Nicméně ani tyto metody nemusí zaručit vždy úspěch. Ale dokud to jde, nemělo by se hledání náhradní klisny vzdávat. Využít by se měla i ta možnost, že se hříběte ujme klisna, která se už stará o vlastní hříbě. Nedostatek mléka pro dvě hříbata se dá řešit jejich přikrmováním.
Co dělat, když se náhradní matku nepodaří najít?
V tom případě nezbývá, než použít umělou výživu. Nejlépe v tom ohledu vychází speciálně vyráběné sušené mléko pro hříbata.
Hříbě se může krmit i kozím mlékem. Hříbě se rychle naučí sát od kozy, navíc mu koza bude dělat společnost. Ale i kozí mléko je jen nouzová náhražka mléka koňského. Proto by si hříbě mělo postupně zvykat na mléčné granule. Je nutné zajistit rovněž nepřetržitý přístup k vodě, protože kozí mléko obsahuje méně vody než mléko koňské.
Kravské mléko je pro výživu hříběte nejméně vhodné, ale v nouzi nejvyšší se dá taky použít. Ovšem pokud možno jen ve své polotučné variantě a přislazené glukózou či dextrózou.
Při krmení náhražkami se zvyšuje riziko průjmu či zácpy, hříbě proto musí být neustále kontrolováno.
Nejjednodušší způsob krmení je z lahve s cumlem. Hříbě při něm musí stát, otvor v cumli by měl být spíš menší než větší, hříbě se nesmí do krmení nutit. Jistou nevýhodou je ovšem fixace hříběte na člověka, s čímž může mít hříbě v pozdějším věku nemalé potíže.
Proto čím dříve se hříbě naučí pít z kyblíku, tím lépe, třebaže učení vyžaduje trochu víc trpělivosti jak od hříběte, tak od člověka.
První týden je nutné krmit hříbě každou hodinu a to i v noci. Později se frekvence krmení může snížit podle možností hříběte, zpravidla se četnost krmení pohybuje v rozmezí 7-12x denně. Teplota mléka má být stejná, jako kdyby ho sálo od klisny, proto by se mělo během krmení průběžně ohřívat.
Hříbě potřebuje společnost
Tolik krmení. Ale neméně důležité je, aby hříbě mělo společnost. Malé hříbě nemůže zůstávat samotné a opuštěné. Chce si hrát, chce se učit, chce se cítit bezpečně. Proto bychom měli hříběti zajistit společnost. Samozřejmě, že nejlepší bude nějaký mírný kůň nebo poník. A když ne kůň, tak by měla hříběti dělat společnost alespoň koza či ovce.
