Když jdou koně do důchodu
Věková hranice odchodu do důchodu je v rámci penzijní reformy předmětem vášnivých diskuzí, ale kdy vlastně odcházejí do „důchodu“ koně? A jak by měl tento zasloužený odpočinek vypadat, aby kůň, který dlouhá léta pracoval, na ´stará kolena´ nestrádal, ať už fyzicky či psychicky? To se dozvíte v tomto článku.
Věková hranice odchodu koně do důchodu
Kdy je kůň vlastně starý?
Věkovou hranicí koňského stáří je zpravidla dvacet let. U koně, který dosáhne tohoto věku, se již projevují známky stárnutí. Tkáně koně přestávají být pružné, jeho kůže ochabuje a stejně tak i svalstvo. Kůň není již tak obratný. Zmenšuje se jeho síla, mizí rychlost i vytrvalost.
Výkonnost ztrácí i oběhová soustava, což má negativní vliv nejen na kondici koně, ale také i na termoregulaci. Starší koně snadněji prochladnou nebo se naopak snadněji přehřejí.
Je samozřejmé, že starý kůň už nemůže podávat takové výkony jako kdysi, a proto by měl mít zajištěn vlastní specifický režim, který by se co nejvíce blížil ´koňské přirozenosti´. Ale například u sportovních koní může být přechod do důchodu problematickou záležitostí, neboť spolu s tím je mnohdy spojena i razantní změna jejich životního stylu.
S koněm do důchodu opatrně
Představa koně, který si svoje odsloužil a teď už se jen prohání nebo poléhavá po pastvinách, vypadá sice idylicky, ale právě v této idyle jsou skrytá největší úskalí odchodu do důchodu. To se týká právě hlavně sportovních koní, kteří strávili většinu svého života ve stáji.
Přirozeným prostředím koně jsou pochopitelně otevřená prostranství, ale pro koně uvyklého na samotu ve stájovém boxu je vypuštění na pastvinu silně stresující záležitostí, která pochopitelně k jeho pohodě nijak nepřispěje.
Proto je nutné u takových koní postupovat při ´odchodu na zasloužený odpočinek´ opatrně. Předně je pro takového koně, což ale platí samozřejmě i obecně, nezbytné připravit vhodné ustájení, jež umožní mimo jiné individuální péči, kterou staří koně mnohdy vyžadují.
Důležitá je postupná aklimatizace. Ta umožní koni zvyknout si na nový životní styl, jehož podstatnou část tvoří pobyt venku ve stádě jiných koní. Pro koňské důchodce jsou ideální menší skupinky koní stejného věku, jejichž potřeby na péči jsou víceméně stejné.
Jak už bylo řečeno, staří koně mají dost často problémy s termoregulací. Proto by měli mít k dispozici nějaký přístřešek, nebo nejlépe otevřenou stáj, kam se mohou kdykoliv schovat. V zimě by měli mít koně v krmivu k dispozici dostatečné množství vlákniny, jejíž fermentací se ohřívají.
Důležitá jsou aktivita i klid
Ačkoliv jsou už v důchodu, potřebují i staří koně aktivitu, pochopitelně přiměřenou jejich schopnostem. Aktivita jim pomáhá udržovat krevní oběh i pohybový aparát. Přiměřený pohyb je obzvláště důležitý pro koně trpící artrózou, pro které představuje mnohem větší nebezpečí nehybné ustájení.
Aktivita má samozřejmě příznivý vliv i na psychiku koně. Kůň je ve své podstatě akční zvíře, na rozdíl třeba od lenochoda, a proto je pro něho nezbytná činnost a s ní přicházející podněty z okolí.
Ovšem i koně chtějí mít svůj klid, zvláště ti staří. Proto by se neměli do ničeho nutit, což ovšem neznamená, že by se zároveň neměli motivovat k aktivitě. Starý kůň by měl mít dostatek svého vlastního prostoru, v němž, bude-li mít na to zrovna náladu, nebude nikým obtěžován.
Dopřejme koním klidné a spokojené stáří, zaslouží si to.
